admin: Ahoj Petře. S jakým záměrem, nebo předsevzetím jsi vstupoval do komunální politiky na podzim v roce 2010?
odpověď: Přiznám se, že jsem dříve vůbec neměl v úmyslu do komunální politiky vstupovat. Na dotaz Martina Málka, jestli bych se nechtěl více podílet na dění v obci, jsem tuto výzvu přijal. Neustále si totiž stěžujeme na prostředí ve kterém žijeme, nebo možná lépe, každý vidíme priority života v obci někde jinde, ale nechceme nést odpovědnost a jít přitom s vlastní kůží na trh.. Tak asi proto….
admin: V čem vidíš tedy ty prioritu? Co si myslíš, že by bylo pro obec a pro její dobré fungování prospěšné?
odpověď: Bydlím v okrajové části městyse na Malochyni. Když jsem přišel do Libice a začal se seznamovat s děním uvnitř obce, překvapilo mne, jak velký lidský potenciál v obci je. Kdyby se toto podařilo propojit, tak by v obci mohly vznikat docela zajímavé kulturně sportovní projekty, kde se lidé sejdou, jsou rádi spolu a něco tvoří, něco dobrého přitom spolu zažijí, hovoří spolu. Pokud druhého člověka poznáš takto blíže, tak pak rozpoznáš, co je pravda a co již lež. Možná to vidím ostřeji nebo jasněji proto, že v té obci tak moc nežiji. Jenom doufám, že lidé ještě chtějí poznat pravdu o sobě i druhých lidech. A to se jinak nestane, než že se potkají, hovoří a něco spolu i dobrého prožijí. Proto jsem se stal členem občanského sdružení Nová cesta Libice, kde jedním ze smyslů tohoto sdružení, jeho založení, je pokusit se propojit jednotlivé skupiny lidí, aby se potkávali a poznávali. Tedy žádné velké politické ambice… Protože jak říká J. Werich – Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl …. Vždyť přece v tomto krátkém životě nejde o úzkostlivé hlídání svých pozic a svého vlivu. Kde všechnu svoji energii vrhnu pouze na toto…. Takto se mi opravdu žít nechce…
admin: Co tě nemile zaskočilo ve tvé funkci?
odpověď: Překvapilo mne, jak je ovzduší uvnitř obce vzájemně polarizované, jak jsou jednotlivé skupiny vůči sobě kriticky vymezené. Jak stačí, to ale platí naštěstí pouze pro jednotlivce, zprostředkované informace, někdy nevědomky, někdy i záměrně rozšiřované o názorovém oponentovi. Pak je tento člověk vytlačen na okraj obecní pospolitosti. A to není normální. Připomenulo mi to dobu dávno minulou, žil jsem v podobné vesnici jako je Libice, kde tehdejší mocní „kádrovali“ nepřizpůsobivé….. Psaly se posudky /o některých, že se nepřizpůsobují, že se nezapojují, že škodí, že je nevhodné, aby jejich děti studovaly……/ a pouštěly se mezi lid obecný nepravdy a na přímou otázku proč, nastalo velké kličkování a ujišťování dobrých sousedských vztahů… Protože ale neměli argument na svoji obhajobu, tak to následně přenesli do roviny nenávisti….. Ale to je doba, snad, dávno minulá… Možná se mi to jen zdá.
admin: Aby to bylo vyvážené, tak co tě potěšilo?
odpověď: Zjištění, že pokud zastupitelé měli dost informací o problematice jednání, tak se začali rozhodovat podle vlastního svědomí, pro dobro řešené věci. A v tom mám naději, že zastupitelé budou poslouchat a vnímat i jiný názor než předkládaný, že se podaří potom obrousit hrany, kde se jednotlivé skupiny střetávají. Vždyť nejde o to, kdo je největší nebo kdo je nejvlivnější, muž či žena , č.1 nebo 2, 3….. Jde o dlouhodobý prospěch obce, kde chceme žít a potkávat se…
admin: Poslední otázka. Proč tedy odstupuješ….?
odpověď: Hm… to je docela těžká otázka. Nechce se mi na to odpovídat…
admin: Nechceš, nebo nemůžeš?
odpověď: Asi obojí. Tato situace, ve které teď svojí rezignací stojím, vychází ze zloby /a pro mne to byla velmi překvapující a negativní zkušenost/, se kterou jsem se při výkonu této funkce zastupitele střetl. Lidé, kteří mně neznali, kteří se mnou o problematických věcech fungování obce nehovořili, si o mně zprostředkovaně vytvořily mediální obraz, který je o mně šířen dále, aniž by měli zájem dopátrat se, co je pravda a co už ne…. Jestli to někomu k šťastnému a dobrému /pravdivému/ životu stačí?…. Mně ne…. .!! Život totiž není jen řada jednotlivých epizod, které se za sebou nezávisle řadí. Musíš dokázat vnímat, i kriticky, svoji minulost a pak se ti jednotlivé „epizody“ smysluplně propojují a začne ti to o tobě samo pravdivě vypovídat…… To ti pak dává směřování… Totiž efekt zla nebo lži vidíš hned /jsme na bulvár zatížení-fascinuje nás/. Pravda – dobro roste pomalu a i skrytě, ale trvale, protože pouze toto totiž proměňuje jednotlivce, rodiny, následně i širší lidská společenství. Je to naivní? Jak to tedy funguje v rodině? Ve fungující rodině si lidé nelžou, nepomlouvají, zastávají se jeden druhého, mají se rádi, odpouští si….Proč pořád toužíme po společenství druhých lidí…..? Tak to je asi podstata všeho….. Ale asi jsem se z odpovědi trochu vykroutil. Třeba někdy v budoucnu, až se to uleží, budu schopen říci více….
admin: Co bys chtěl popřát obci a lidem zde žijícím?
odpověď: To je velmi jednoduché, ale velmi těžké to uskutečnit. Nepřeji jim jen a pouze nové silnice, čističku odpadních vod, „vyrajblovaná“ a zmonitorovaná potrubí, nový traktorbagr, dětské hřiště. To jsou samozřejmě věci, které zpříjemní, nebo usnadní život v obci. Všem přeji, aby si lidé uvnitř obce dokázali nacházet cestu k sobě, hovořit spolu, poslouchat se co druhého trápí a čím žije. Aby dokázali žít život s láskou…. Protože to, co je v životě důležité, bývá většinou očím neviditelné…..
admin: Děkuju ti za odpovědi.