Po přečtení článku od paní Saadouni nemůže tento článek nechat nikoho, kdo o záležitostech kolem koupě kulturního domu v Libici n.D. něco ví, chladným. Velká část článku jsou buď polopravdy, nebo úplné lži.
Takže první: Citace „Majitel, který zároveň vlastní rekreační zařízení Pilnův statek, šel sice s cenou dolů a za objekt požadoval 3,4 milionu korun, zastupitelé se však rozhodli jeho nabídku neakceptovat.“ Majitel kulturního domu nevlastní Pilnův statek. Majitelem tohoto zařízení je obec, od které ho má pouze v pronájmu. Dále šel s cenou dolů již na předcházející pracovní schůzce zastupitelstva, takže již před tím, než vyšel předchozí článek této autorky k dané problematice, kde byla nabídka presentována za 3,8 milionu – tedy žádná novinka.
Druhá: Citace „Vedení obce dokonce v nedávné době požádalo občany o spolupráci. Mezi obyvatele městečka se tak dostalo do oběhu takřka 719 anketních lístků, ve kterých se mohli lidé k případné koupi vyjádřit.“ Kolik anketních lístků bylo vlastně vydáno, když jich bylo takřka 719? Myslíme, že půlku nikdo neměl, takže jich mohlo být i 200. Pokud si však přečteme tento informační leták nazvaný anketa znovu a znovu, nevíme, kde je dotaz na nějaké vyjadřování ke koupi. Zastupitelstvo v něm požadovalo náměty a nápady k jeho využití v případě, že by se rozhodlo ho zakoupit. Anketní lístek nebyl žádný předtištěný formulář na kterém by se měl někdo vyjadřovat. To znamená, že mohl zaslat námět na využití na úplně jiném papíru. Anketní lístek se v žádné větě nedotazoval zda koupit, či nekoupit. Tak jaké vyjadřování ke koupi? A pokud by se snad někomu zdálo že ano, jak by si pak vysvětlil rozhodnutí o nekoupi z důvodu zátěže obecní pokladny? Kdyby jste totiž v peněžence měli na párek v rohlíku, asi by jste se těžko ptali kamaráda zda si nedá grilované kuře.
V závěru píše o informaci od starosty o spokojenosti s odezvou. A to je určitě pravda. S vráceným počtem musí být spokojenost, protože kdyby někoho napadlo, že to má být forma hlasování, zda koupit, či nekoupit, mohlo se jich místo necelých 200 z takřka 719 vydaných, vrátit klidně 7000. Ale na druhé straně víme o několika lidech, kteří neodevzdali nic nazpět, protože prostě neměli žádný nápad, který by naplnil dostatečným způsobem využití kulturního domu.
Kde získala autorka článku informace bohužel neuvádí. Takže nevěřte všemu co čtete. Nebo každému?